
AUTOR : Superkobylka
kontakt na autora : superkobylka@seznam.cz
web : danbalan.ic.cz
ŽÁNER : komedie, fikce
PRÍSTUPNOSŤ : všem O-Zone fan :)
POZNÁMKA AUTORA : Moje komediální představy o tom jak spolu kluci za dob O-Zone vycházely, některé části jsou založeny na informacích z časopisů a k tomu domyšlený zbytek. :)
Novinka
"Mám pro vás koncert v jednom alpském městě!" ohlásil Dan Popi svou zprávu O-Zoníkům.
Klukům, kteří se zrovna ládovali zmrzlinovými poháry, zmrznul úsměv.
"Cože?" vzpamatoval se první Dan.
,,No
," chtěl Popi obhajovat svou zprávu, ale Arsi byl rychlejší:
"Né, to bude super Dane," nadšeně provolával ,,sportovec,, Arsi.
"Dane klid. Náhodou, změnit klima bude super. Aspoň se trochu otužíme," culil se Radu a pošťuchoval do ,,zamrzlého,, Dana.
"No jo, vy nadšenci. Stejně už, jak předpokládám, je všechno zařízený. Žejo Dane?" kouknul Dan na Popiho.
"No jasně. Za tři dny odlítáte. A já, s dovolením, ale vlastně i bez něj, poletím s váma," potvrdil Dan Popi a doplnil : "No a to je všechno co jsem vám chtěl říct. Už musím frčet, ale vy si tu klidně dolízejte zmrzku. Ještě se ozvu."
Kluci se za ním zhypnotizovaně dívali.
"Hej, a máte lyžařskou výstroj? A stáli jste někdy na lyžích?" vyzvídal Dan.
"Neboj," uklidňoval Arsi.
" Jasně, že jsme stáli na lyžích. Já dokonce i lyžoval, "pokoušel Dana Radu.
Ale sotva to dořekl, přistál mu mezi očima kousek Danovy zmrzliny.
"Ty blboune!" prskal Radu a snažil se si utřít obličej.
Arsi, se hihňal a pohupoval se na židli. Radu se vrhl na Dana, ale neuvědomil si, že před ním je stůl. Takže Arsiho srazil na zem a všichni tři vypadali jako po zmrzlinový bitvě =).
"Alpy, těšte se!" volal vysmátý Arse a sundával ze sebe Radua a zmrzlinu.
Na cestě
Za tři dny už seděli všichni tři i s Danem Popim v letadle. Letěli normálním linkovým letadlem, akorát, že měli oddělenou část. Seděli: Dan Popi u okýnka, Dan, pak ulička, Radu a Arsenie.Všichni byli kompletně sbaleni až na
...
"Do prdele, já si nevzal slipy!" vykřikl najednou Arsi a praštil se do čela.
Radu s Danem se začali smát.
"My ti s Danem půjčíme," smál se Radu.
"To víš, že jo. Jen pokud ti nebudou ty Raduovy malý, =)" prohlásil Dan a dřív, než stačil uhnout přistál mu na hlavě časák, kterej si Radu četl.
Dan Popi, kterej dřímal vedle Balana, se jenom zavrtěl od toho průvanu z časopisu a nerušeně pokračoval.
"Hahahaha, hlavně aby mu nebyly spíš velký," odpověděl Radu směrem k Arsimu.
"No jasně. Víte co, já si koupím radši nový a svoje, jo?" ukončil diskuzi Arsenie.
Dan Popi spokojeně podřimoval a to kluky přivedlo na nápad. Z Raduovy a Danovy kávy sundali šlehačku a Radu ji lehce dal Popimu do rukou. Arsi vzal kameru a Dan svazek nití a začal Popiho lechtat na nose. Popi chvíli jen tak mrňal nosem ve snaze se toho jednoduše zbavit. Pak ale plácl rukou až poprskal šlehačkou i Balana, který ho lechtal. Radu a Arsenie dostali záchvat smíchu. Danovi moc do smíchu nebylo, protože měl na sobě šlehačku.
"Vy pitomci!" zařval Popi a šel zbytkem šlehačky po Raduovi, který dřepěl před ním. A protože Radu nemá postřeh kočky tak to schytal taky. Jedinej Arsi vyvázl celkem bez újmy, protože měl kameru a ta zachránila Arsiho před velkou dávkou šlehačky.
Zrovna když se dočistili začalo letadlo přistávat. Na letišti nastoupili do připravených transportérů. Dan Popi do jednoho spolu s vizážistkama a kostymérkou a kluci do druhýho. Tak vyrazili do slíbeného alpského města.
Na místě
Když dotáhli svoje zavazadla před pokoje začal Radu protestovat.
"Doufám, že nebudu v pokoji vedle Balana," skuhral, "on my vždycky buší na zeď a já nemůžu spát!"
"Nekecej. A kdo chodí klepat na dveře mně?" ohradil se Dan.
"Jo, ale to je jenom proto, že ty mi bušíš na tu zeď a furt něco chceš," nedal se Radu. Stál naproti Danovi a byl připraven na něj bez váhání zaútočit :-).
"Nechci vás rušit, ale už je to rozdělený," ukončil jejich dohady Arsi a ukázal na dveře. Byly tam na papírcích jména. Na prvních dveřích Radu Sarbu, na dalších Dan Balan a na posledních Arsenie Toderas.
"To nééééééééééé," úpěl Radu. "Varuju tě Balane!"
"Kiš, kiš," posmíval se Arsi.
"Moc se mu nesměj, ty jsi taky na dostřel," zatrhl Arsimu radost Dan.
Kluci pak dostali od Dana Popiho jejich rozvrh, který se týkal tří dnů jejich pobytu. První den měli pro sebe. Druhej přípravu na koncert, rozhovory, focení a koncert. A třetí den autogramiádu. Další den ráno odjížděli.
"Páni, pozejtří je pěkně nabitý," uvažoval nahlas Radu u večeře.
"Jo, ale zejtra si užijeme!" těšil se Arsi.
Dan tiše pozoroval, jak si ti dva plánují zítřejší den a v duchu se mu honily nápady jak jim ho osladit.
Večer
Večer se šli podívat po hotelu. Každý svou cestou. Pak se postupně vrátili na pokoje a šli spát.
Až na Dana. Ten skutečně bušil na Radua a mluvil na něj:
"Radu?"
"Hm."
"Spíš?"
"Ne ty hňupe, škrábu brambory, ale jo, snažím se usnout."
"Brambory? A co bude k obědu?"
"Tvoje hlava jestli nezmlkneš."
"A na co ty brambory?"
"Ty budou jako příloha!"
"A zelí bude taky?"
"Di do háje Dane. Na druhý straně máš Arsiho!"
"Ten řeže dříví. Asi budete zejtra kuchtit spolu co? On bude přikládat a ty míchat."
"Jo, přesně tak. Tak ho jdi kontrolovat aby neřezal moc velký nebo malý kusy!!!"
"Tak jo."
"Arsi."
"Chrrrrrrrrrrrrr."
"Arsi."
"Chrrrrrrrrrrrrr."
"Aarsiiku," zjemnil Dan hlas, jako by mluvil na dítě.
"Chrrrrrrrrrrrrr."
Dan zamlaská.
"Chrr."
"Radu?"
"Co je?!"
"Tři polínka nařezal stejně ale to čtvrtý zkrátil =)."
"Dane, ty zmetku!"
"Já vím. Jdu za Arsim, aby zase nějaký nezkrátil."
"Hurá."
Za hodinu:
"Buch, buch."
"Raduuu."
"To už je ráno?"
"Ne ale Arsi vzkazuje, že už dořezal."
"Dane!!!! Já tě zejtra zadupu do země!"
"A že zrovna ty . Už tě vidím jak mě dupeš do země.Tak dobrou."
"Jo to doufám.," zamumlal Radu a pak dvě hodiny nemohl usnout, protože si Dan prozpěvoval a Arsi mu do toho chrápal.
1.den - dopoledne
"Radu, ty jsi nějakej oteklej," diví se ráno Arsenie.
"Hm. Za to můžeš ty a tenhle exot. Tys měl dělat dřevohloda," zamumlá ospalý Radu a protře si oči a ukáže na pískajícího si Dana.
"Tak co? Zašlapeš mě do země?" provokuje Radua Dan.
"Kdybych měl sílu tak jo!" odsekne Radu.
"To je dost blbý, že nemáš žádnou sílu," zkonstatuje Arsenie, "protože dneska sme chtěli jít na sjezd a tak."
"Neboj do tý doby se proberu," utěšuje Radu a vyjde na balkon a protáhne se, když najednou...plesk. Studený sníh probere Radua až-až.
"Dane, ty blbče!" vzteká se Radu.
"Sněhová koule je nejlepší na vzbuzení," nakrucuje se Dan.
Arsi se zajíká smíchem až na sebe leje čaj ze snídaně. Dan neváhá a dokončí kapání čaje na Arsenieho triko, druhou sněhovou koulí, kterou ale vrazí mezi oči Arsimu, kterej, nic netuše, stál vedle Dana. Naštěstí byl sníh sypkej takže koule nebyly moc pevný, jinak by měl Arsenie vylepšenej profil =).
No a tak se tam začali koulovat a bylo jim jedno, že na ně koukají lidi, přes skleněný dveře, z jídelny. No co aspoň měli při snídani zábavu. :-D
Pak šli na kopec. Arsenie zapadl do restaurace, která byla na vršku kopce. Radu pečlivě mazal lyže a Dan pozoroval.
"Hej kluci, pojďte se zahřát něčím dobrým," volal Arsi a držel grog. Radu nechal lyže a šel za Arsim.
"Dane, pohni kostrou," volal Radu.
"Já hned příjdu," zavolal Dan a počkal až se Radu s Arsim ztratí v restauraci. Pak vytáhl šmirgl a jemně jím setřel nános vosku z Raduových lyží i trochu ošmirgloval samotný lyže. Pak běžel za klukama ;-).
"Tak deme na to, ne?," nakrucoval se Radu.
"Jeď první," pobídl ho Dan.
Radu se chtěl skokem otočit a hned rozjet, jenže povrch jeho lyží, který Dan upravil, mu to nedovolil a Radu se zasekl při prvním posunu lyží po sněhu a
rozplácl se na svahu. Všichni okolo se bavili i Dan s Arsim.
"Co je? Neříkal jsi že umíš lyžovat?," provokoval Dan.
"Hej to je zrada," zíral nevěřícně na svoje lyže Radu, "Dyť jsem je pořádně navoskoval."
"Víš Radu ale voskování lyží neni všechno. Ještě na nich musíš umět lyžovat," chechtal se Arsi.
Dan si mnul ruce jak mu to vyšlo.Radu si teda znova navoskoval lyže. A pak mu to šlo jako po másle. I lidi, co viděli jeho držkopád zírali. I když je pravda, že Radua bolelo celý tělo.
Dopoledne rychle uteklo. Po obědě si šli odpočinout na odpoledne. No, odpočinout. Radu si na pokoji pouštěl kazety a CD, Dan se vydal okukovat krásu přírody (nebo spíš krásu dívek v hotelu ;-)) a Arsi se vydal na nákup SVÝCH nových slipů.



















Ešte raz Superke vééééľmi pekne ďakujem, že som sem mohla dať túto poviedku. Za éry O-Zone som fakticky žrala každú srandu zo starého Superkobylkinho blogu a tak mi je cťou, že môžem túto fakticky vtipnú poviedku dnes zdieľať na mojom blogu. :)