
AUTOR : Superkobylka
kontakt na autora : superkobylka@seznam.cz
web : danbalan.ic.cz
ŽÁNER : komedie, fikce
PRÍSTUPNOSŤ : všem O-Zone fan :)
POZNÁMKA AUTORA : Moje komediální představy o tom jak spolu kluci za dob O-Zone vycházely, některé části jsou založeny na informacích z časopisů a k tomu domyšlený zbytek. :)
1.den - odpoledne
Odpoledne vyrazili zase na svah, ale tentokrát za účelem vyzkoušet různý způsoby sjezdu.
Radu a Arsi si vyzkoušeli snowboard, Dan nechtěl. Pak velký nafukovací banán, který se může brát i do vody. Na tohle Dana nalákali. Ani jednou nesjeli kopec aniž by se nevybourali. Párkrát smetli i strom a dostali přes obličej od větviček. Ale srandu si užili.Ale dvakrát nadšený z toho nebyly jejich vlasy, který jaksi ztratili tvar a vypadaly jak obilí po hurikánu .
Nakonec si Arsi chtěl vyzkoušet nafukovací pneumatiku. Přemluvil i Radua.
"Dane, prosím skoč nám pro ty dvě pneumatiky támhle do tý půjčovny. My zatím vrátíme ten banán," smlouval Arsenie.
"Vy se navotravujete," začal Dan, ale pak mu bleskl hlavou nápad, "ale co bych pro vás neudělal."
"Díky. Seš fakt zlatej," culil se Radu.
Dan půjčil dvě pneumatiky a ještě jednu malinkou krabičku s voskem na lyže-tu koupil. Podal klukům jejich ,,hračky,, a díval se jak sjíždí, zatím, jednoduchou trasu jenom s hrbolkama. Dan měl plán.
"Arsi, sedni si za Raduem a sjeďte to na jedný, já ti tu tvojí pohlídám," začal uskutečňovat Dan svůj plán.
Arsenie byl nadšenej a hned přesedlal za Raduem a vyrazili. Dan věděl, že to dlouho nevydrží a spadnou a vrátí se a tak si musel pospíšit. Vytáhl krabičku s voskem a lehce jím přeleštil Arsiho pneu zespoda. Na pohled to nešlo skoro poznat, ale na dotyk jo.
Dan se nemýlil. Kluci slítli kousek před půlkou kopce a tak se vraceli.
"To byl blbej nápad Dane," stěžoval si Arsi, kterýho bolel zadek.
"Tak tady máš tu svojí," podal mu Dan pneumatiku.
"Díky za ohlídání," uklonil se Arsi a začal se smát.
"Moc se netlem. Schválně,že nesjedeš tu těžší dráhu?" provokoval Dan.
"Pche tak sleduj,"naparoval se Arsenie, což bylo přesně co Dan chtěl, "deš taky Radu?"
"Ne díky. Je tam moc stromků a já bych měl rád ještě nějaký potomky," vymluvil se Radu.
Dan se ušklíbl a jen sledoval nadšeného Arsiho.
Arsi neváhal skočil na pneumatiku a jel. Jenže jak byla naleštěná, tak se za chvíli stala těžko ovladatelnou a Arsi se jen těžko držel. Až při jednom skoku se Arsi pustil a přistál....rovnou na malým stromečku asi půl metru vysokým, takže nebyl ještě tolik silný v kmeni (díkybohu pro Arsiho:)).
"Jaůůůůůůů!," rozléhalo se po kopci.
"Já věděl proč nejezdit," vyprskl Radu smíchy, když doběhli s Danem k Arsimu.
"Nemel a radši mi pomoz vstát," skuhral Arsenie.
"Myslím, že malí Toderasové nebudou," chechtal se Dan.
"Hahaha. Sranda to je ale jen pro vás a..." Arsi zmlkl, protože si všiml že se mu nesmějou jenom kluci ale i okolní lidi a dokončil svojí větu: "...a všechny okolo."
Radu a Arsi si vyzkoušeli snowboard, Dan nechtěl. Pak velký nafukovací banán, který se může brát i do vody. Na tohle Dana nalákali. Ani jednou nesjeli kopec aniž by se nevybourali. Párkrát smetli i strom a dostali přes obličej od větviček. Ale srandu si užili.Ale dvakrát nadšený z toho nebyly jejich vlasy, který jaksi ztratili tvar a vypadaly jak obilí po hurikánu .
Nakonec si Arsi chtěl vyzkoušet nafukovací pneumatiku. Přemluvil i Radua.
"Dane, prosím skoč nám pro ty dvě pneumatiky támhle do tý půjčovny. My zatím vrátíme ten banán," smlouval Arsenie.
"Vy se navotravujete," začal Dan, ale pak mu bleskl hlavou nápad, "ale co bych pro vás neudělal."
"Díky. Seš fakt zlatej," culil se Radu.
Dan půjčil dvě pneumatiky a ještě jednu malinkou krabičku s voskem na lyže-tu koupil. Podal klukům jejich ,,hračky,, a díval se jak sjíždí, zatím, jednoduchou trasu jenom s hrbolkama. Dan měl plán.
"Arsi, sedni si za Raduem a sjeďte to na jedný, já ti tu tvojí pohlídám," začal uskutečňovat Dan svůj plán.
Arsenie byl nadšenej a hned přesedlal za Raduem a vyrazili. Dan věděl, že to dlouho nevydrží a spadnou a vrátí se a tak si musel pospíšit. Vytáhl krabičku s voskem a lehce jím přeleštil Arsiho pneu zespoda. Na pohled to nešlo skoro poznat, ale na dotyk jo.
Dan se nemýlil. Kluci slítli kousek před půlkou kopce a tak se vraceli.
"To byl blbej nápad Dane," stěžoval si Arsi, kterýho bolel zadek.
"Tak tady máš tu svojí," podal mu Dan pneumatiku.
"Díky za ohlídání," uklonil se Arsi a začal se smát.
"Moc se netlem. Schválně,že nesjedeš tu těžší dráhu?" provokoval Dan.
"Pche tak sleduj,"naparoval se Arsenie, což bylo přesně co Dan chtěl, "deš taky Radu?"
"Ne díky. Je tam moc stromků a já bych měl rád ještě nějaký potomky," vymluvil se Radu.
Dan se ušklíbl a jen sledoval nadšeného Arsiho.
Arsi neváhal skočil na pneumatiku a jel. Jenže jak byla naleštěná, tak se za chvíli stala těžko ovladatelnou a Arsi se jen těžko držel. Až při jednom skoku se Arsi pustil a přistál....rovnou na malým stromečku asi půl metru vysokým, takže nebyl ještě tolik silný v kmeni (díkybohu pro Arsiho:)).
"Jaůůůůůůů!," rozléhalo se po kopci.
"Já věděl proč nejezdit," vyprskl Radu smíchy, když doběhli s Danem k Arsimu.
"Nemel a radši mi pomoz vstát," skuhral Arsenie.
"Myslím, že malí Toderasové nebudou," chechtal se Dan.
"Hahaha. Sranda to je ale jen pro vás a..." Arsi zmlkl, protože si všiml že se mu nesmějou jenom kluci ale i okolní lidi a dokončil svojí větu: "...a všechny okolo."
Plán
Večer se Arsi zamkl na pokoji a relaxoval.
"Arsenie."
"Kdo je a co je?," zamručel Arsenie.
"To sem já Radu a chci s tebou mluvit."
Arsenie šel otevřít.
"Pustíš mě dovnitř nebo se tu budeme bavit na chodbě?" zeptal se Radu.
Arsi vzal Radua dovnitř.
"Víš, já sem přemejšlel," začal Radu.
"Nekecej!" uchichtl se Arsenie.
"Mlč. Jak je možný že se všechno stalo nám a Danovi nic?"pokračoval Radu.
"Třeba měl štěstí, nebo..." teď to Arseniemu došlo.
"Nebo to měl nachystaný," doplnil Arsiho myšlenku Radu.
"Jasně s těma tvejma lyžemi zůstal sám než přišel k nám a pak mi hlídal tu pneumatiku. Ten pacholek," obrátil Arsi oči sloup.
"Něco mu musíme taky udělat," navrhl Radu.
"No jo ale co?" povzdechl Arse.
Radu chvíli koukal do blba, pak se rozhlídl po Arsiho pokoji.
"Už to mám!" zvolal.
"Co?" zajímal se Arsi.
"Máš tu bordel," rýpl si Radu, který přejížděl očima papírky a oblečení na zemi.
"Di do háje. Tak co?" nechápal Arsenie.
Radu chytl Arsiho a vlekl do Danova pokoje. Dan tam naštěstí nebyl. Radu sbalil Danův gel na vlasy a rychle vypadli z pokoje. Pak šli koupit modrou barvu na vlasy, kterou není třeba po nanesení vymýt, která se smyje po pěti umytí a která má barvu jako Danův gel . V hotelu pak namíchali zářivou modrou s gelem a nechali gel u Arsenieho.
U večeře se Radu s Arsim culili.
"Ty Arsi, co ty slipy?" přerušil ticho Radu, načež dostal kopanec pod stolem, právě od zmíněného Arsiho.
"To je fakt. Nemáš pořád jedny a ty samý?" napadlo Dana.
"A víc nahlas by to nešlo co? Nemějte obavy. Zatímco vy ste po obědě relaxovali, já byl ve městě a mám pět novejch," ušklíbl se Arsi, čímž ukončil debatu o spodkách.
"Arsenie."
"Kdo je a co je?," zamručel Arsenie.
"To sem já Radu a chci s tebou mluvit."
Arsenie šel otevřít.
"Pustíš mě dovnitř nebo se tu budeme bavit na chodbě?" zeptal se Radu.
Arsi vzal Radua dovnitř.
"Víš, já sem přemejšlel," začal Radu.
"Nekecej!" uchichtl se Arsenie.
"Mlč. Jak je možný že se všechno stalo nám a Danovi nic?"pokračoval Radu.
"Třeba měl štěstí, nebo..." teď to Arseniemu došlo.
"Nebo to měl nachystaný," doplnil Arsiho myšlenku Radu.
"Jasně s těma tvejma lyžemi zůstal sám než přišel k nám a pak mi hlídal tu pneumatiku. Ten pacholek," obrátil Arsi oči sloup.
"Něco mu musíme taky udělat," navrhl Radu.
"No jo ale co?" povzdechl Arse.
Radu chvíli koukal do blba, pak se rozhlídl po Arsiho pokoji.
"Už to mám!" zvolal.
"Co?" zajímal se Arsi.
"Máš tu bordel," rýpl si Radu, který přejížděl očima papírky a oblečení na zemi.
"Di do háje. Tak co?" nechápal Arsenie.
Radu chytl Arsiho a vlekl do Danova pokoje. Dan tam naštěstí nebyl. Radu sbalil Danův gel na vlasy a rychle vypadli z pokoje. Pak šli koupit modrou barvu na vlasy, kterou není třeba po nanesení vymýt, která se smyje po pěti umytí a která má barvu jako Danův gel . V hotelu pak namíchali zářivou modrou s gelem a nechali gel u Arsenieho.
U večeře se Radu s Arsim culili.
"Ty Arsi, co ty slipy?" přerušil ticho Radu, načež dostal kopanec pod stolem, právě od zmíněného Arsiho.
"To je fakt. Nemáš pořád jedny a ty samý?" napadlo Dana.
"A víc nahlas by to nešlo co? Nemějte obavy. Zatímco vy ste po obědě relaxovali, já byl ve městě a mám pět novejch," ušklíbl se Arsi, čímž ukončil debatu o spodkách.
Den 2 - ráno
Ráno měli kluci rozhovory a tak se museli připravit aby vypadali k světu.
"Sakra kde mám ten gel," ozývalo se z Danova pokoje.
"Dane dělej," volal Radu a už věděl o co jde.
"Radu, půjčíš mi tvůj gel na vlasy?" škemral Dan.
"Ne! Za to tvoje noční buzení," odpálil ho Radu, aby se Dan šel zeptat Arsiho.
"Arsi".
"No."
"Puč mi tvůj gel."
"No jo," řekl Arsi a podával mu, původně, Danův gel.
Dan ho popadl a letěl do pokoje.
"Kam letíš?" zastavil ho Arsi včas.
"K zrcadlu," řekl Dan.
"To snad zvládneš i poslepu ne?" zabrzdil ho i Radu.
"Tak mi říkejte jak to vypadá," svolil Dan a začal gelovat svoje vlasy. "Dobrý?" zeptal se, když už si myslel, že to stačí.
"Jo dobrý," zamumlal Arsi, aby nevyprskl smíchy.
"Tak jdem," rozhodl Radu, aby si to Dan nerozmyslel a nešel se kouknout do zrcadla
Prvně dělali rozhovory se všemi novináři najednou. Ti jim kladli jeden přes druhého otázky, až dospěli k...
"Dane, proč jste si na dnešek změnil účes?," zeptal se jeden reportér.
Radu a Arsi vyprskli smíchy, až se málem složili pod stůl.
"Cože?" nechápal Dan.
"No proč zrovna modrou barvu a takhle zářivou?" pokračoval reportér.
Danovi už začalo svítat, že něco není v pořádku. A tak si nechal podat zrcátko a ..sotva popadal dech. Hlava mu zářila modrou barvou. Radu s Arsim taky popadali, ale na zem smíchem.
"No to víte, když máte co do činění s těmahle dvouma tak je změna život!," procedil Dan mezi zuby a vrhl vražedenej pohled na smíchy se válejícího Radua a Arsiho.
Po těchhle rozhovorech musel Dan vydržet s barvou až do oběda. Arsi a Radu raději Dana moc neprovokovali poznámkami při zpovídání a Dan se na novináře tvářil mile, ale na ty dva házel zásadně vražedný pohledy. Na oběd vůbec nepřišel.
"Ty vole, kde je Dan?" ptal se Arsenie u oběda.
"Mydlí si hlavu," zahuhlal Radu s plnou pusou, "než jsem šel na oběd tak ji měl už dvakrát umytou. Ještě třikrát a bude to mít dole. Aspoň to bylo napsaný na krabičce."
"Si vydrbe všechny vlasy," smál se Arsi.
Dan na oběd vůbec nepřišel. Přišel až na rozhovory a s čepicí na hlavě.
"Proč máš tu čepici?," zeptal se aktivně reportér jedné televize.
Dan neochotně sundal čepici, pod kterou měl schované, teď ještě modřejší vlasy. To nevydržel ani Radu ani Arsi a dokonce ani reportér. Všichni vybuchli smíchy.
"Kvůli těmhle pitomcům budu mít hlavu modrou i večer," podotkl Dan.
Radu s Arsim redaktorovi tak trochu vysvětlili jak se věc má. Ale to samé museli projít i při dalších rozhovorech.
"Sakra kde mám ten gel," ozývalo se z Danova pokoje.
"Dane dělej," volal Radu a už věděl o co jde.
"Radu, půjčíš mi tvůj gel na vlasy?" škemral Dan.
"Ne! Za to tvoje noční buzení," odpálil ho Radu, aby se Dan šel zeptat Arsiho.
"Arsi".
"No."
"Puč mi tvůj gel."
"No jo," řekl Arsi a podával mu, původně, Danův gel.
Dan ho popadl a letěl do pokoje.
"Kam letíš?" zastavil ho Arsi včas.
"K zrcadlu," řekl Dan.
"To snad zvládneš i poslepu ne?" zabrzdil ho i Radu.
"Tak mi říkejte jak to vypadá," svolil Dan a začal gelovat svoje vlasy. "Dobrý?" zeptal se, když už si myslel, že to stačí.
"Jo dobrý," zamumlal Arsi, aby nevyprskl smíchy.
"Tak jdem," rozhodl Radu, aby si to Dan nerozmyslel a nešel se kouknout do zrcadla
Prvně dělali rozhovory se všemi novináři najednou. Ti jim kladli jeden přes druhého otázky, až dospěli k...
"Dane, proč jste si na dnešek změnil účes?," zeptal se jeden reportér.
Radu a Arsi vyprskli smíchy, až se málem složili pod stůl.
"Cože?" nechápal Dan.
"No proč zrovna modrou barvu a takhle zářivou?" pokračoval reportér.
Danovi už začalo svítat, že něco není v pořádku. A tak si nechal podat zrcátko a ..sotva popadal dech. Hlava mu zářila modrou barvou. Radu s Arsim taky popadali, ale na zem smíchem.
"No to víte, když máte co do činění s těmahle dvouma tak je změna život!," procedil Dan mezi zuby a vrhl vražedenej pohled na smíchy se válejícího Radua a Arsiho.
Po těchhle rozhovorech musel Dan vydržet s barvou až do oběda. Arsi a Radu raději Dana moc neprovokovali poznámkami při zpovídání a Dan se na novináře tvářil mile, ale na ty dva házel zásadně vražedný pohledy. Na oběd vůbec nepřišel.
"Ty vole, kde je Dan?" ptal se Arsenie u oběda.
"Mydlí si hlavu," zahuhlal Radu s plnou pusou, "než jsem šel na oběd tak ji měl už dvakrát umytou. Ještě třikrát a bude to mít dole. Aspoň to bylo napsaný na krabičce."
"Si vydrbe všechny vlasy," smál se Arsi.
Dan na oběd vůbec nepřišel. Přišel až na rozhovory a s čepicí na hlavě.
"Proč máš tu čepici?," zeptal se aktivně reportér jedné televize.
Dan neochotně sundal čepici, pod kterou měl schované, teď ještě modřejší vlasy. To nevydržel ani Radu ani Arsi a dokonce ani reportér. Všichni vybuchli smíchy.
"Kvůli těmhle pitomcům budu mít hlavu modrou i večer," podotkl Dan.
Radu s Arsim redaktorovi tak trochu vysvětlili jak se věc má. Ale to samé museli projít i při dalších rozhovorech.



















Chica bomb!!